První den v práci

Dnešní den jsem poprvé strávila "v práci". Naštěstí to nebylo příliš náročné. Po dvou hodinách mé pracovní doby za mnou přišla vedoucí a divila se, že jsem v kanceláři. Nevšimla si mého příchodu a tak si myslela, že jsem zaspala. V tom vedru, při hučení ledničky, klimatizace a blikajícím světle by to dost dobře ani nešlo.

Začínám se tu hezky zabydlovat a zvykat i na vedro, i když jen částečně. Včera dopoledne jsem se vydala běhat do Nehru parku. Nedopadlo to příliš slavně. Výkon ve mně nevzbudil naděje na vyhrání Janovské jedenáctky. Po 20 minutách mě začala z vedra bolet hlava a musela jsem se indiánským krokem vrátit domů.

Celé dopoledne v práci jsem si myslela, že po chodbě běhá pes. Slyšela jsem cinkání obojku a běhání po chodbě tam a zpět. Cestou na záchod jsem zvuk zaslechla velmi blízko. Rychle jsem vykoukla za roh abych psa spatřila. Z půl metrové vzdálenosti jsem se setkala tváří v tvář indické ženě, které cinkaly cingrlátka na sárí. 

Oběd dnes vařil nejlepší šéfkuchař, můj hlad. Vše by proběhlo v klidu a v pohodě, kdybych nestrávila 30 min pauzu na oběd 20 minutovým čekáním na rozehřátí sporáku. Vykouzlila jsem špenát se sýrem a tousťák s čatní. K večeři bylo to samé znovu, tentokrát variace bez chleba.

Spinachi con mozarrela

Poučena z poledního dobrodružství jsem si jídlo na zítra uvařila předem. Možná se dozvíte i recept :)

Odpoledne jsem si zaplavala. Plavecký trénink musel být předčasně ukončen, neboť se nad hladinou pohybovala vážka a já se dala na útěk. Nejdřív jsem se tedy snažila plavat pod vodou, ale dlouho jsem to nevydržela. Večer nad vodou poletují malí netopýři a vyzobávají mušky z hladiny. Plavání se tak stává adrenalinovým sportem.

Navečer jsem jela pro změnu s Andreou do shopping centra. Chtěla opravit brýle a protože je hodná, bere mě všude s sebou. Tentokrát nás čekalo klasické luxusní obchodní centrum, tak jak ho všichni známe z Prahy, Liberce a odjinud. S tou výjimkou, že cestu k němu lemovaly slumy a v garážích to smrdělo jako po celé Indii. Cestou z garáží do centra nás lifrovali, jako téměř všude. Musely jsme projít takovou tou bráno a kontrolovaly nám kabelky. Nevím co hledali, ale nic nenašli. Myslím, že nikdy nic nenajdou, prostě je potřeba zaměstnat pár Indů. 

Vyřídily jsme opravu brýlí a opět si daly kávu v Costa Coffee. Objednala jsem si ledové americano a už po několikáté mě překvapilo, že je americano bez mlíka. Naštěstí byli zaměstnanci velmi flexibilní a během v chvíle mi z toho vykouzlili cappucino. Tento týden dvakrát v Costě, to jsem v ČR navštívila jen jednou na Vánoce :) Jinak ceny jsou zde jen nepatrně nižší.

Zašli jsme ještě nakoupit něco málo k jídlu. Rýže se zde prodávala v sudech a na váhu. Chtěla jsem s prodavačem zkonzultovat svůj výběr. Náhodou ta nejlepší rýže byla zrovna ta nejblíže u mě. Kdybych se zeptala, jak jí uvařit, určitě by řekl ať jí hodim na pánev s olejem, jako všechno.

Rýži jsem dostala zabalenou do papírového sáčku, stejně jako mrkev a cibuli. Opět jsem jako student nakupovala po jednom. U kasy mě trošku překvapil ceremoniál, kdy prodavač markoval, další pán mi zakoupené věci očárkoval fixou, jiný mi je dal do papírové tašky a o 2 metry vedle po mě chtěl jiný pán vidět účtenku, jestli jsem něco neukradla. Takto kontrolovali všechny, nejen mě. 

Ještě jsem si jako bonus zakoupila Lassi. Není to pes, ale jogurtový drink. Testování proběhne až budu mít volné odpoledne, abych ho případně mohla strávit na záchodě.

Na závěr slibovaný recept. Doporučuji uvařit, pokud si chcete navodit podobnou příjemnou atmosféru jako mám já zde.

1, zapněte sporák, na něj umístěte pánev s olejem. Pokud chcete docílit indického jídla, olejem rozhodně nešetřete.

2, vyčkejte 20 minut než se sporák a olej rozehřeje

3, přidejte 1 cibuli, 1 mrkev a tofu

4, uvařte rýži a vše smíchejte

5, hodně osolte a opepřete, aby jídlo mělo nějakou chuť

6, podávejte s rajčatovým chutney
7, nádobí nechejte umýt někomu z indů. Ne, dělám si legraci.

V bodu 2, 6 a 7 můžete alternovat :)