úterý 16. července 2013

Namasté baba

Po dvou týdnech v Indii jsem se rozhodla, že je nejvyšší čas otevřít průvodce. Přečetla jsem si v něm, že do ptačí nemocnice, o které jsem psala, nepřijímají masožravé pacienty. Taková ptačí diskriminace mě zklamala.

V sobotu se v Dillí konal sjezd jablonecké smetánky. Přítomen byl skoro každý, kdo něco znamená. Nechyběl ani zahraniční host. Delegace navštívila nejhezčí paláce a prohlídku města zakončila jistě delikátní večeří. Tu jsem si bohužel nechala ujít, protože se začalo smrákat a já začala panikařit ohledně návratu domů. V průběhu celé výpravy samozřejmě nechyběli paparazzi a místní fanoušci žadonící po fotkách.
V průběhu dne jsme pomlouvali veškeré společné známé, především pak Moniku. Dalo by se říci, že na ní nezůstala niť suchá. Nakonec jsme jí teda napsali pohled, jak si objednala, ale ještě před odesláním jsem ho stihla alespoň lehce rozmočit v dešti.


Část výpravy se zahraničním hostem. Vlevo si povšimněte zhrzené fanynky (nedostala bakšiš).


Tady probíhalo naše slavností přivítání


Zde se konala odpolední recepce


Dokonce došlo i na pivo. Zde už se trošku přibližujeme stylu locals.


Nevím co měli ostatní k véče, ale já si objednala onion masala dosa a přišlo toto. Občas nezbývá než ukázat ne něco v jídeláku. Co je onion masala jsem tušila, ale dosa mě dokonale překvapila. Dosa je ten trojhránek, který byl plněný cibulí a ve středu dokonce i bramborovou kaší.

V neděli jsem setřásla jabloneckou výpravu a vyrazila po památkách po vlastní ose. Byla jsem mj. v buddhistickém chrámě, kde jsem dostala šňůrku na ruku a modlitbu. V hinduistickém chrámu jsem dostala příručku o hinduismu. Píše se v ní jak se lítá vzhůru. 

Kromě zabarikádovaných vojáků v metru (jsou na každé stanici), mě v metru překvapily i ty hlášky, které jsou tam hlásány. Patří mezi ně: Zkontrolujte si sedadlo než si sednete; bacha na veškeré válející se předměty - i hračka, tranzistor, termoska či batůžek mohou být bombou; nesedejte si v metru na zem aj. Určitě si ještě na něco vzpomenu. Muži pak mají zakázáno vstoupit do prvních dvou vagónu vyhrazených ženám. Komické je, že vagony jsou propojené, takže je tam hranice, kdy už na sebe pohlaví jenom zírají přes lajnu, přestože je fyzicky nic neodděluje. 

V průběhu víkendu jsem viděla spoustu zajímavých míst v Dillí. Je jich tu mnoho. Zdaleka jsem je ještě nestihla všechny, přitom jsem pořád někde lítala. Ráno jsem byla v nádherném chrámu - Akshardam. Prý je lepší než ten Taj Mahal. Jako všude jinde mě čekala série lustrování, sem jsem si ale nemohla vzít nic - jen láhev vody. Strávila jsem tu téměř 3 hodiny.


Jeden ze spousty chrámů v Dillí


Cestou z chrámu jsem potkala prasečí rodinu. Bydlí hned vedle parkoviště. Po několika snímcích vyrazila máma prase mým směrem. Nevím co chtěla, ale utekla jsem jí.


Tyto tři komponenty tvoří citronovou limču. Veprostřed není panák vodky, ale cukernatá voda. Stačilo použít tak třetinu. Dnes jsem se dozvěděla, že Indové jsou na prvním místě v počtu cukrovkářů.To je mi líto, ale moc mě to nepřekvapuje.


Purana Qila

V průběhu dne jsem si dala kafe v Mekáči. Jen co jsem s ním vylezla, málem mi ho vyrvala z ruky 5ti letá holčička. Prý měla hroznou chuť na kafe, to určitě. Možná malou chudinku litujete, ale ty děti jsou tu celkem agresivní, takže v tu chvíli mi jich líto opravdu není. Další holčička, možná sestra, po mě chtěla peníze a jako vydírací prostředek používala malé kuřátko. Chtěla jsem ho odkoupit, ale pak jsem si uvědomila, že bych nevěděla co s ním, a že by se se mnou stejně trápilo. To je fakt sprostý používat k žebrání malá kuřátka.

Když už jsme u toho, kuřecí maso zde koupíte zaručeně čerstvé. Kuřata a slepice jsou v klecích a na místě vám je zabijou. Kromě pár výjimek tu maso nejím. Je tu ráj pro vegetariány. Zatímco v ČR je podle mě celkem problematické stravovat se bez masa, tady je to naopak. Což je super. Vaří rozmanitá vegetariánská jídla, která jsou skvěle dochucená a pestrá, že maso vůbec nechybí. Najednou mi přijde, že v Evropě je konzumace masa téměř nutná. Pořád vám ho ze všech stran někdo cpe.

Indická rozmanitost viz můj nedělní oběd.


K "palačince", která je plněná šťouchanými bramborami, dostanete 6 různých omáček různé konzistence :) Něco je z kokosu, něco ze špenátu, něco je z krupice, něco z manga, něco z cibule...

2 komentáře:

  1. Na večeři jsi nám chyběla. Byl to fakt kousíček a bylo to tam fajn, ale tvoji potřebu dostat se do bezpečí chápu. Celej ten vlakáč je šílenej.. Když jsme pak tudy šli na to letištní metro přilepil se na nás chlápek v bílym ohozu s turbanem a s dýkou za pasem (ted nevim, ale asi se jim nějak říká), ale opravdu doslova přilepil, tak jsme si furt musely vytvářet odstup, což v tom davu moc nešlo a pak nás vytrvale sledoval. Než jsme se rozloučily s Mikym tak naštěstí zmizel, ale já se fakt bála, že na nás čeká někde za rohem.

    OdpovědětVymazat
  2. to jste teda s Hankou pekny potvory! :D

    OdpovědětVymazat