Ve Valencii jsem strávila víkend v
doprovodu Ewy z Polska. Ewa měla za úkol zjistit cestu tam vlakem.
Španělsky se celkem domluví, tak nevím, proč se o 2,5h sekla. Při
čekání jsem stihla 20 min před zavíračkou doslova oběhnout 3
pobočky CCM banky a zařídit si studentskou kartu, která mě
oprávnila ke slevě 3e (sláva!). Myslim, že dokážu všechny
pobočky po městě lokalizovat jak nikdo.
Naše hostitelka byla z Chile a večer
jsme zahájily s ní, její tetou, sestřenicí a bratrancem na
střeše jejich domu, pily víno a rum s limonádou. V 11 jsme se
odebraly do města za jejímy kamarádkami, přičemž jsem dostala ještě drink na cestu
(do kelímku s ledem, jak jinak). V tramvaji na nás čekala policie.
Měla jsem trochu ostych zamířit do tramvaje s alkoholickým
nápojem ale naše hostitelka se nezdráhala, tak jsem nabyla dojmu,
že je to povoleno. Zamířili za námi na druhý konec tramvaje a
tiše nás i naše kelímky pozorovali. Cesta byla trochu napjatá,
ale vše proběhlo v pohodě. Vlastně až na jednu věc. Zezadu mého
opěradla se opřela nějaká holčina a narušila můj osobní
prostor tak, že jsem čekala, že jí ta policie vyvede, ale nic
se nestalo. Za večer jsme obrazily několik podniků přičemž v
každém jsme si dali pouze welcome drink gratis a šli dál. Vivat Espana!
Přestože nás předem od cesty
všichni odrazovali tím, že bude pršet až záplavy, bylo
říjemných 26 stupnů, takže jsme sobotu strávily na pláži a
večer ve městě.
Neděle se nesla ve znamení
turistických památek a science park.
Plaza de la Virgen |
Tržnice |
Muzeum |
Z trochu jiného soudku – včera
odpolende jsme se všichni 3 na bytě shodli na tom, že zůstaneme v
karanténě a rozhodně nebudeme přijímat návštěvy (a už vůbec
ne z Madridu). Večer už jsme na sobě všichni pozorovali příznaky
eboly.
V porovnání s info na ČT 24 místní
média o případech naažení informují dosti hystericky a lidi
panikaří. Včera mě doma přivítali se slovy “Španělsko je v
prdeli, všichni zemřeme.” O dalším vývoji budu informovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat