středa 26. března 2014

První kroky v Magdeburgu

Jelikož jsem přijela zrovna na víkend, nepotkala jsem doposud jediného Erasmáka. Mám velice sympatickou spolubydlící, nicméně hrozí, že se za týden odstěhuje. Seznámila mě se svoji kamarádkou z Řecka, za kterou se můžu přestěhovat, abych nebydlela sama. Řekyně bydlí s Brazilkou, která umí jen španělsky a portugalsky. Holky mě varovaly, že každý víkend se u nich dělá preparty. Myslím, že radši budu chodit do party bytu na návštěvy, než v něm bydlet.

Mám za sebou první cyklo výlet podél Labe. Zapomněla jsem doma mapu, tak jsem na Elberadweg narazila až cca po 15ti kilometrech a cestou si prohlédla Industriegebiet.


Kdybych chtěla, tak bych se nejspíš dostala až do jeřábu a mohla se v něm projet. Všechno bylo na dosah ruky, nic neoplocené. Když se někam nemá chodit, tak je tak prostě cedule a nikdo tam nechodí. Sem už se možná taky nesmělo, ale s mojí znalostí němčiny mi tato informace unikla.

U Labe jsem narazila na vietnamskou tržnici. Zákaz prodeje v neděli se asi na trhovce nevztahuje.  Byla velká skoro jako Sarojini v Dillí (můj oblíbený Markplatz). Řikám si, že tentokrát bych si ze zahraničí měla přivézt něco jiného než čtvery tepláky na doma.


Jinak cesta mimo centrum kolem Labe byla celkem monotonní:



Centrum města si šetřím na jindy, ale myslim, že to bude koukatelné.




I kdyby to nebylo nic extra speciálního, i tak budu zufrieden. Německo mě zkrátka baví. Jsou tu hodní, slušní lidé, mluví se tu krásnou řečí, vše je v ordnungu a všichni jsou punktlich. Jeden příklad ze včerejšího bloudění - manželský pár mě šel doprovodit až na místo, po kterém jsem se ptala a velice přátelsky se mnou konverzoval. Cizince mají moc rádi, narozdíl od nás.

Žádné komentáře:

Okomentovat