Už jsem se zmiňovala, že Hongkong je strašně super? Je tu všechno. Hory, pláže, ruch velkoměsta ale najdou se I uplně klidné oblasti, jsou tu milí lidé, relativně slušné ceny.
 |
| Chrám |
 |
| Zaklepej si hůlkama a z vypadlé si vyčti osud |
 |
| Když autobus, tak jedině dvoupatrovej |
Ve čtvrtek jsme ve
4členné skupince vyrazili na první výlet – hikovat. Bylo to
uplně parádní až do chvíle, než jsem viděla prvního pavouka.
A jakmile jsem viděla prvního, viděla jsem jich dalších dvacet a
pořád se rojili další a další. Byli obrovští a navíc “viseli
ze stromů”, takže jsem pod nima musela procházet! Samozřejmě,
že mě zachvátila panika a chtěla jsem se vrátit prvním letadlem
domů. Číňanka se mě nechápavě ptala, jestli v ČR nemáme
pavouky. Ha-ha-ha. Tak jako jsem se do té doby náramně bavila a
užívala si to, najednou jsem ztratila řeč a jen se úzkostlivě
rozhlížela přemýšlejích, jestli radši nenasadit pláštěnku
jako ochranou protipavoučí vrstvu. Doma jsem si udělala rešerši
a dozvěděla se, že tihle pavouci můžou mít až 20 cm
(potvrzuji) a nějakej chytrák na wikipedii psal, že v tomto ročním
období od nás tady v HK nejsou dál než jednu stopu.
 |
| Varování před opicema při vstupu do lesa. Kdy ti opičky neublíží? Když si myslí, že nemáš jídlo a když jsou v pohodě. |
 |
| Nekoukej se opičkám do očí a ani před nima nejez. Rozzlobí se. Dělám si srandu, ale Holanďan, co s náma byl, znal vážný případ napadení gorilou po pohledu do očí... Bylo to prý v ZOO. |
Ještě v pátek jsem
byla rozhodnutá, že do lesa už nepůjdu. Jela jsem na pláž
(Repulse Bay), něco přes hodinu od kolejí (spíš hodinu a půl) a
taková nádhera. Ocitla jsem se ve filmu Plaž a nemohla se
vynadívat. Zaplať Pánbůh že se nebojím malejch rybiček, byly
jich tam celý hejna.
Večer se mě kolega z
patra přišel zeptat, jestli nemam anti-cockroach sprej, že mu
zrovna jeden šváb vlezl do pokoje. Jakmile repelent sehnal,
preventivně jsem vystříkala celý pokoj a jak tvrdí výrobce
postříku, na 4 týdny se z našeho pokoje stal protišvábový
kryt.
V sobotu to byla ještě
větší paráda než doposud a rozhodnutá překonat arachnofobii,
vydala jsem se opět do lesa. Sešlo se nás strašně moc
zahraničních studentů a jeli jsme na Tai Wai pláž, resp. jeli
kam to šlo (pláž je veřejnou dopravou nedotknutá :) a odtamtud
2h hikovali. Paráda a dechberoucí nádhera. Na fotkách to tak
nevynikne, ale věřte mi že to byla krasojízda.
 |
| Po cestě na PLÁŽ (na fotce není ta naše, ta pravá) |
